KATEŘINA ČAJÁNKOVÁ

KATEŘINA ČAJÁNKOVÁ

  • Od Petr Čajánek, manžel a bývalý profesionální sportovec

Zakladatelka Jóga studia Satyam

  

Když řekneš pojem jóga, co ti naskočí za první slovo, obraz?
Vybaví se mi spojení- jednota.
Obraz sjednocující síly, božské či vesmírné, v kruhu, kde není přerušení a v něm obrazy světa všech známých i neznámých lidí a všeho živého. A mezi těmi všemi lidmi je vzájemné spojení vlnami lásky a souznění, respektu, úcty a porozumění.

Jezdíš za jógou na pobyty na Srí Lanku, do Ameriky, také do Mexika. Jak vnímáš  rozdíly pojetí a přístupů tebe jako žáka k učitelům, kteří tě tam učili? 
První setkání s jógou na Srí Lance bylo v roce 2011 a znamenalo pro mě pravé poznání toho, že jógu lze žít ze své podstaty, ze svého přesvědčení, jednoduše, snadno, bez potřeby vysvětlování a přesvědčování. Slovy Šrí Aurobinda: „Jóga je pro život, ne životu vzdálená“. Je v nás všech. Tam jsem si uvědomila, že není adepta připravenějšího, vybranějšího či osvícenějšího. Jsme to my všichni, kdokoli, kdo pocítí potřebu se dozvídat něco o sobě a následně to v sebelásce a s pozorností žít.
Přístup učitele k žákovi jsem na Srí Lance vnímala jako velmi nenásilné a otevřené pozvání na společné sdílení energií při jógových praktikách. S jemností a hlubokým vhledem mě učitel provedl praxí ásan, pránájámy, koncentrace a meditace. Další pobyt na Srí Lance, jsem se věnovala nauce Ájurvédy. Zpětně to teď vnímám jako překrásné doplňování obrovské mozaiky mého života s jógou. Tam jsem při pobytech prožívala plné sycení bez potřeby zkoumání dalších souvislostí, tedy v daném okamžiku. Vše zapadalo později, až při mé osobní praxi.
V Americe je to rozdílné. Moje pobyty, kdy jsem se zajímala o vedení lekcí a učitelů, se odehrávaly v New Yorku. Energie tohoto města sama o sobě je zběsile rychlá, totální, plná a těžko uchopitelná. Tradice a podstata jógy je všude na světě stejná. Ale přístup učitele k žákovi jsem v Americe vnímala zásadním rozdílem proti srílanskému a to v tom smyslu, že vše je žákovi vkládáno pod jakýmsi pojmem Je nutné toto zvládnout teď a tady, už jsi připraven. Trochu tlak. Tam jsem si uvědomovala potřebu více poslouchat svou intuici, své vnitřní vedení, co je správně, řekla bych, že to byla škola v rovinách rozlišování a rozhodování. V některých fázích jsem na lekcích nejznámějších amerických učitelů pozorovala totální, až fanatické oddání žáka učiteli. Zda je to správně, nebo ne, nedokážu říci. Mě to nutilo přemýšlet a okamžitě volit.
V Mexiku jsem potkala několik učitelů jógy, všichni byli Američané. Tedy podobný přístup, jen ovlivněný energií místa. A ta místa byla překrásná, velmi naturální. Dá se tedy říci, že tam mě místo ovlivňovalo mnohdy více než učitel...  

Je něco, co tě provází po celou dobu tvého učení, nebo se změnil tvůj přístup učitele a cíl během času, kdy vyučuješ jógu?
Vyučuji jógu 12 let. Můj přístup se změnil a mění se stále. Nové a nové vjemy mě ovlivňují v tom, jak vyučuji. Velmi důležité jsou pro mě podněty ke změnám, které přicházejí od žáků a všímám si i dalších okolností, souvislostí.
Můj přístup také ovlivnila studia. Během studií na Vysoké škole sportu a tělovýchovy jsem získávala zkušenosti cíleně, vědomě a vždy se mi odkrylo mnoho otázek, jak je aplikovat do jógové praxe. A následně nevědomé, tedy intuitivní získávání zkušeností, bylo v mé osobní praxi jógy, s porovnáním těch odborných učebnicových pojmů, tak snadné a přirozené.
Dalo by se říci, že co mě provází po celou dobu vyučování a je stále mým cílem, je upřímná vnitřní radost z jógy. Ze systému, filozofie, stylu života, jak chcete, který nepodléhá žádnému náboženství, žádnému bohosloví, žádným obřadům. Ohromuje mě nezměrná hloubka tohoto kulturního a duchovního učení, kdy vlastně jediným možným předpokladem pro studia je víra ve vlastní vědomí.

Jsou některé lekce příjemnější než druhé? Určitě vnímáš naladění a uvolnění lidí. Co si myslíš, že je nejvíc ovlivňuje, počet lidí, atmosféra, místo?
Ano některé lekce jsou díky biorytmům, nebo díky složení skupiny mužské/ženské energie, příjemnější a jiné jsou prostě jiné. Nelze říct méně příjemnější.
Důležité je, jakou atmosféru nastavuji jako učitel, s čím přicházím. Vím jak lidi na lekcích uvolnit, umím je zklidnit, nebo jen naladit pozitivněji, záleží, co je můj záměr.
Počet lidí může ovlivňovat jednotlivce tak, že si mohou všímat kolik prostoru mají okolo sebe, ale pokud je od učitele záměr skupině jasně dán a je zřetelný, není třeba řešit například počet cvičenců na lekci. Atmosféru dělá místo svým potenciálem- svým energetickým nastavením a stejně tak to vnímám i opačně, že místo dělá atmosféru. Každý, kdo přichází do studia Satyam, to cítí nejlépe sám. 

Co cítíš ty, když otevřeš dveře do studia?
Já cítím kosmopolitní prostor, prostor, kde může každý projevit své vnitřní já, kdy praktikující cvičenec nepociťuje nutnou loajalitu k jednomu danému konkrétnímu systému, víře, ani vyznání. Satyam je prostor podporující svobodné vyznání a žití v jednotě se všemi a vším.

Jógu dnes cvičí celá populace, je některá skupina, se kterou se ti pracuje nejlépe?
Nejlépe se mi pracuje se skupinou pokročilých adeptů, protože jógová praxe jde více do hloubky, plyne hladce a mám více okamžitých zpětných vazeb. Dobře se mi pracuje i se začátečníky, jsou lační po všech informacích, počitcích a vjemech. Dlouhodobě jsem pracovala také se skupinou dětí, které dělaly vrcholový sport, s gymnastkami a krasobruslařkami. Každá skupina mě obohacovala a inspirovala jinak. Zásadní pro mě v této spolupráci bylo, že pokud chyběla návaznost trenéra na jógové praktiky, nebyl důvod je prohlubovat. Zajímavá byla i práce se ženami v předporodních kurzech, tu jsem měla moc ráda a toto téma je mi blízké i nadále, protože v každé běžné lekci mám minimálně jednu až dvě těhulky. 

A je u tebe také některá oblíbená pozice, ve které se cítíš nejlépe?
Mění se to. V mé osobní praxi mám v určitém období ráda pozice vestoje, jindy se vyžívám v předklonech a někdy praktikuji jen obrácené pozice. Stane se, že mi nejdou rotace a jindy zase záklony. Když najdu chvilku v klidu a jen zavřu oči a dýchám, tělo se mnou začne mluvit vnitřním hlasem a já ho následuji. Zvykla jsem si na to, neřešit proč to tak je, poslouchat tento hlas a podporovat zájem a úsilí v daných ásanách, stanou se tak ještě prospěšnějšími. V mé učitelské praxi následuji radu mých učitelů a ta zní: „Odpor je daleko silnější pouto, než připoutanost“ . V praxi tedy platí, že to co vám nejde, je pro vás prospěšné a hledejte cestu z odporu k připoutanosti, láskou a sebepřijetím.

První věc, které si všimneš, když vstoupí nový žák do tvé hodiny?
Pokud přichází žák poprvé, vždy se ptám, z jakého důvodu přichází, někdy jeho záměr vím z předchozího telefonu, či doporučení.
Podívám se tedy jak stojí, jak si sedá. Věnuji pozornost tomu, jak reaguje na první pokyn, např. k úpravě sedu, zda je ochotný pracovat, pozorný k návodu a doporučení, skromný či suverénní, otevřený a přístupný zároveň. Dále se dívám, jak prvním pohybem dává ruce nad hlavu a jak provede poprvé pozici Psa tváří dolů. Tady už vidím jak vypadá jeho  pohyb a jak bude pravděpodobně vypadat i jeho jógová praxe. 

Studio Satyam je v provozu už 5 let. Myslím, že už můžeš zhodnotit, jestli se ti podařilo naplnit představy, cíle, sny, které jsi měla a které tě vedly k jeho otevření?
Otevření studia předčilo moje očekávání po prvních dvou letech práce. Tehdy jsem bilancovala. Já a menší tým lektorek jsme společně přivedly 500 klientů. Většina z nich chodí dodnes pravidelně a ostatní se obměňují. I nadále miluji každý den strávený ve studiu. Cílem a snem bylo probudit v lidech touhu a ochotu vést vyrovnaný život. Dnes, v rozvoji technologií, je mnoho tlaků na muže i ženy a vést nesoutěživý život je mnohdy velmi těžké. Satyam nabízí lidem trpělivým a pozorným, vhled k práci na sobě sama.

A nakonec, co jóga a tvé tři děti?
Naše děti a čas s nimi strávený je mi denní jógovou praxí. S nejstarší dcerou je to momentálně o pozorování správných pohybových vzorců. Správných? To se sama sebe často ptám ...☺ Je dokonalá tak, jak je, ve svých 13 letech umí být svá, pohybově je velmi nadaná, tělesně umí více než já, už teď. Dlouho jsem ji učila jógu v lekcích, už v právě zmiňované spolupráci s dětmi, které sportovaly. Ochotně se nechala vést po celé 3 roky a nyní je čas ji nechat jít, má už své vize o budoucnosti.
Syn vnímá jógu v naší rodině, někdy se ptá proč to dělám a to je pro mě krásné. Často cvičí podle sebe, nebo podle táty a ve svých 7 letech nejvíce miluje obrácené pozice. No a třetí dítě, rok a půl dcerka, ta je nádherná krajina každodenního překvapení a oslavy života. Sdílí pocity všech v celé rodině, hýbe se, když nás vidí cvičit, pláče, když pláčou ostatní a taky se vzteká, když v nás cítí napětí. Stačí se pozorně dívat, učit se a pak můžeme spatřovat každodenní Dar života. 

 

Svému muži tímto děkuji za láskyplnou pozornost a nacítění  při tomto rozhovoru.