MEDITACE A MEDITAČNÍ TECHNIKY

MEDITACE A MEDITAČNÍ TECHNIKY

  • Od Pavly Boďa Vanduchové


 

Současná uspěchaná doba a nároky moderního způsobu života přispívají čím dál častěji k tomu, že mnoho lidí se cítí být neustále ve stresu a přepracovaní. Mnozí z nás cítí, že na zvládnutí všech povinností by potřebovali, aby měl den více jak 24 hodin. Stres, kterému jsme denně vystavováni, může mít za následek to, že se cítíme být nespokojeni, unaveni a hodně z nás začne hledat nový smysl života, pomyslné světlo na konci tunelu.

A právě to je okamžik, kdy začneme přemýšlet, co dál. Někdo úplně změní práci, přestěhuje se na druhý konec planety nebo se před světem úplně uzavře. Ale jak řekl jeden z indických učitelů – před problémy neutečeme, problémy nemají fyzickou podobu, jsou pouze v naší mysli. A když začneme pracovat s myslí, spousta problémů zmizí.

A právě meditace může být jedním ze způsobů, jak porozumět vlastní mysli. Respektive, jak se naučit pracovat s vlastní myslí.

Pod pojmem meditace řadíme několik činností, z nichž řada je spojována s dosažením změněného stavu vědomí. Cílem meditace je ale zejména kultivace mysli (její zklidnění) a získání vhledu (ať už do smyslu lidské existence a vesmíru nebo do osobních záležitostí).

Slovo meditace pochází z latinského „meditatio", které znamená „rozjímání". V buddhismu slovo meditovat znamená „přivést mysl do vyrovnaného stavu, zbaveného všech extrémů; bez úsilí spočívat v tom, co je". Dalším významem tohoto pojmu je „cvičit se, na něco si zvykat". Spojíme-li tyto významy, pak meditace umožňuje nacházet vlastní střed, vnímat skutečnou podstatu věcí a uvolněně spočívat v přirozeném stavu mysli.

Můžeme se setkat i s názorem, že meditační a koncentrační techniky jsou velmi podobné. Odlišuje je pouze stav mysli. Jeden člověk může určitou techniku používat jako koncentrační, druhý jako meditační. Lze tedy říci, že koncentrace zvládnutá na určitém stupni přechází samovolně v meditaci. V meditaci, kdy již není třeba stálé kontroly a stálého vracení se mysli ke zvolenému předmětu. Zde dochází k hlubokému zklidnění mysli, snaha směřující k ovládání mysli, je skutečně minimalizována. Přitom se však nejedná o stav tuposti či ospalosti. Vědomí je čisté, jasné, ale nehybné, (Mihulová M., Svoboda M., 2013).

Meditační techniky

Eckhart Tolle ve své knize Moc přítomného okamžiku popisuje, že se často ztotožňujeme se svou myslí, která nás nutí ustavičně přemýšlet. Neschopnost přestat myslit je strašné neštěstí, ale my si to neuvědomujeme, neboť tím trpíme téměř všichni, takže to považujeme za normální. Naše ztotožnění s myslí vytváří mezi námi a realitou neprůhlednou stěnu pojmů, názvů, představ, slov, soudů a definic, které blokují jakékoli opravdové vztahy. Tato stěna stojí mezi námi a naším já, mezi námi a našimi bližními, mezi námi a přírodou. Právě tato stěna myšlení vyvolává iluzi, že jsme naprosto odloučeni od druhých. Mysl je vynikající nástroj, pokud ji užíváme správně. Užíváme-li ji nesprávným způsobem, stává se velmi destruktivní. Ve skutečnosti svou mysl neužíváme špatně – obvykle ji totiž neužíváme vůbec. Naše mysl si užívá nás. Počátkem svobody je poznání, že nejsme totožni se svým myšlením. Jakmile začneme své myšlení pozorovat, aktivujeme vyšší úroveň svého vědomí. Uvědomíme si, že myšlení je jen nepatrným aspektem nesmírné sféry inteligence. Uvědomíme si, že z této sféry pochází všechno skutečně důležité – krása, láska, tvořivost, radost a vnitřní klid.

A právě proto zde uvádím několik možností, jak pracovat se svou myslí, ať už to nazýváme meditační techniky či způsoby práce s myslí nebo umění meditovat.

Meditačních technik je velké množství, některé se mohou ještě dělit na formální a neformální, a dokonce existují i krizové meditační techniky. Níže uvádím jen některé z nich, další lze dohledat ve zdrojích na konci článku.

1. Meditace zaměřená na uvědomování si dechu – tato meditace není tělesným cvičení v pravém slova smyslu, přesto bude užitečné pokusit se zůstat po celou dobu sedět klidně ve stejné pozici. Začne-li vás něco svědit a budete-li mít potřebu se poškrábat nebo objeví-li se nutkání změnit polohu, zkuste jen pozorovat vzniklé nutkání a nijak nereagovat. Sedneme si do pohodlného sedu (na zem, meditační polštář, židli, křeslo), zavřeme oči a začneme pozorovat dech. Dech můžeme sledovat na různých místech na těle, můžeme pozorovat pocity spojené s dýcháním. Nejedná se o práci s dechovými technikami, ale o koncentraci na dech, která může přejít až do meditace. Doporučený čas je od dvou do dvaceti minut.

2. Meditace v pohybu (chůze) – tato meditace se velmi dobře doplňuje s meditací zaměřenou na dech. Postavíme se na začátek naší trasy, zavřeme si oči, uvědomíme si své tělo, ze začátku začneme meditovat ve stoje. Je dobré, když budeme bosí nebo v ponožkách, ale nevylučuje se i varianta v botech. Uvědomíme si, jak se chodidla dotýkají země a jak na naše tělo působí gravitační síla. Budeme vnímat i okolní zvuky, vůně. Poté otevřeme oči a vykročíme. Zrakem budeme sledovat chodidla. Kráčet můžeme rychle či pomalu, ale pokusíme se udržet si plnou pozornost a nenechat se vyrušit. Vnímejme jednotlivé pohyby chodidla, nohy, přenášení váhy i veškeré pocity. Takto dokončíme zvolenou trasu, můžeme se otočit a jít zpátky a pak se opět na chvíli zastavit, zavřít oči a vnímat pocity v chodidlech i okolní vjemy.

Mezi meditace v pohybu lze zařadit i tzv. Oshovy dynamické meditace, které jsou vítané hlavně u lidí, kteří nedokáží zklidnit mysl a raději mají aktivnější prožitky.

3. Meditace zaměřená na prozkoumávání těla (od hlavy až k patě) – podobně jako u meditace zaměřující se na dech, i zde začneme vnímat dech a postupně pozornost zaměříme na prsty na chodidlech, nárt, plosku nohy, kotník pravé nohy, zopakujeme i u druhé nohy a takto postupujeme zespodu nahoru od chodidel až ke korunce hlavy. Někdy můžeme postupovat i opačným směrem a začít u obličeje a hlavy a postupovat směrem dolů.

4. Meditace milující laskavosti - spočívá v opakování vět nebo slov navozující pocity laskavosti a soucitu (např. Kéž jsem šťastný, šťastná, kéž mě naplňuje klid, kéž dokáži přijmout vše, co život přinese). Někdy je vhodné zaměřit se sám na sebe, někdy je vhodné soustředit se na ostatní. Čas této meditace se uvádí okolo deseti minut, (Siegel, R.S., 2016).

Meditační techniky můžeme mezi sebou kombinovat či si vytvořit tzv. meditační plán. Nicméně jako u všeho i zde platí, že čím více dáváme, tím více dostaneme. Takže pokud jste se rozhodli s meditací začít, nedávejte si ze začátku žádné velké cíle. Zvolte si druh meditace a pak začněte např. s časem dvou minut. Někdo může namítnout, že je to málo, ale pravidelná meditační praxe je důležitější než jednorázová dlouhá meditace. Pokud je vaše mysl hodně těkavá, lze vyzkoušet i řízenou meditaci s odborníkem či svým učitelem.

V závěru se můžeme obohatit o úryvek z knihy Dalajlamova kočka a síla meditace. Dalajlama zde vysvětluje své kuchařce – hospodyni, jak se dívat na mysl. „Ale nikdy neříkejte, „mám děsnou mysl", protože to je chybné uvažování. Můžete prožívat veliký neklid. Být velmi neklidná a roztěkaná. Ale to vše je jen dočasné. Myšlenky přicházejí, nějakou dobu se pozdrží a pak zas odejdou. Nejsou trvalé. Podobně jako mraky. Není podstatné, jak hodně zakrývají celou oblohu, ani jak dlouho. Nakonec stejně zmizí. Když jedna myšlenka odejde, nastává kratičký okamžik, než přijde druhá – a v tomto okamžiku můžete zahlédnout svou vlastní mysl. Můžete ji vidět takovou, jaká je. Vaše mysl, moje mysl, všechny naše mysli mají stejné vlastnosti – naprostou čistotu, dokonalou jasnost, neohraničenost, klid... Až se vám bude dařit častěji setrvávat ve své mysli, budete také stále více objevovat, že vaše vlastní původní přirozenost je čistá, veliká láska a čistý, veliký soucit. Všechno to začíná spočinutím v přítomném okamžiku, tady a teď."

Použité zdroje: Mihulová Marie, Svoboda Milan: Základy jógy, Santal, 2013.
Michie David: Dalajlamova kočka a síla meditace, Synergie Publishing SE, 2016
Siegel Ronald D.: Velká kniha meditačních technik. Jednoduchá cvičení pro každodenní problémy, Grada Publishing a.s., 2016
Tolle Eckhart: Moc přítomného okamžiku. Kniha o duchovním osvícení, Pragma, 2016