Vendula Mirošová
Najít si čas. Nadechnout se. Zpomalit myšlenky, dech, tělo i pohyb. Na chvíli zapomenout na okolní svět a vrátit se zpět k sobě.
Přesně tím si mě jóga získala.
S jógou jsem se pravidelně začala setkávat před devíti lety, kdy jsem procházela náročným obdobím a potřebovala jsem jakkoli zaměstnat mysl. Zpočátku to pro mě bylo jen další cvičení.
Postupem času se z praxe jógy stalo něco, bez čeho si dnes život nedokážu představit. S každou další lekcí jsem pocítila změnu. Nejen fyzickou, především se něco měnilo uvnitř mě.
Všímala jsem si, že odcházím klidná, uvolněná a s úsměvem na tváři i v duši. Mohla jsem znovu volně dýchat.
Na začátku jsem ani netušila, jak silný vliv na mě jóga bude mít, jak mě dokáže léčit a pomáhat.
Pravidelné lekce se staly nedílnou součástí mého náročného pracovního týdne, jakožto zdravotní sestřičky v nemocnici.
Právě proto jsem se rozhodla stát se lektorkou jógy. Abych mohla tuto zkušenost předávat dál a pomáhat také jinak a jinde, než jen v nemocnici. Ukázat, že jóga není jen o jednotlivých a správně provedených ásanách, ale také o tom, co se odehrává v nás.
V našich myšlenkách a pocitech. Velké díky za ještě hlubší pochopení tradic jógy patří Kabirovi, mému učiteli. Ukázal mi mnohem širší přesah, než jsem si dokázala vzít z běžných lekcí.